Nepodceňujte drobné havárie. I malou škodu může pojišťovna uhradit

Denně řidiči v Česku nahlásí v průměru kolem 300 dopravních nehod. Mnohem více jich ale policii nenahlásí. A to kvůli nízké škodě na majetku, anebo proto, že neznají viníka. Jak je to pak s vyřízením pojistného plnění od pojišťovny?

Vydáno: 16. 9. 2020
Kategorie: Pojistím se
Zdroj: PartnersNews

Hranice škody pro povinné hlášení dopravní nehody se od 1.ledna 2009 zvýšila na rovných sto tisíc korun. Počet nehod, ke kterým motoristé volají policii, tak logicky klesá, v porovnání let 2008 a 2009 policejní statistky uvádějí snížení počtu nahlášených nehod o více než polovinu.

Výše vzniklé škody je ovšem pouze jedna ze situací, kdy je třeba k dopravní nehodě zavolat policii. „Účastníci dopravní nehody jsou povinni přivolat policii vždy, když dojde ke zranění nebo usmrcení osoby nebo k poškození či zničení pozemní komunikace nebo její součásti, například dopravního značení. A také v případě poškození majetku třetí osoby nebo narušení plynulosti provozu,“ upřesňuje analytik neživotního pojištění skupiny Partners Jiří Matusík.

Policii je třeba přivolat i v situaci, kdy se účastníci nedohodnou na okolnostech vzniku dopravní nehody. Jinak řečeno, nenajdou shodu v tom, kdo je viníkem a ze kterého povinného ručení bude pojistná událost plněna. Což se v praxi také velmi často děje.

„Doporučuji proto volat policii vždy, když je havárie většího rozsahu, tedy nešlo pouze o drcnutí na parkovišti u obchodního centra,“ říká analytik s tím, že většina řidičů navíc není schopna výši škody odhadnout. „Zápis od policie, kde je jasně popsán viník a poškozený, vše řeší a jistí,“ doporučuje.

Podle jeho zkušeností se stává, že účastníci dopravní nehody v záznamu o nehodě něco vynechají nebo nesprávně popíší a při vyřizování žádosti o pojistné plnění dochází k třenicím. Výjimkou nejsou ani situace, kdy viník nehody později údaje popře s tím, že byl v šoku a zapsané informace nejsou pravdivé. „Rázem se vše zkomplikuje, a s tím se prodlouží i doba vyřízení pojistného plnění,“ upozorňuje Matusík.

Viník známý vs. viník neznámý
K drobnějším nehodám typu odřený a promáčknutý plech na dveřích, rozbitý světlomet nebo poškozený nárazník dochází na parkovištích obchodních center či na sídlištích mnohdy bez přítomnosti majitele poškozeného vozidla. I v takových případech však mají motoristé právo požadovat náhradu škody z povinného ručení viníka. Musejí ovšem vědět, kdo škodu způsobil, což ovšem bývá velká potíž.

„Bohužel gentlemanů, kteří někomu poškodí auto a zanechají na sebe kontakt, až tak moc není,“ potvrzuje Jiří Matusík. Čerpání pojistného plnění z povinného ručení viníkovi sníží bonusy za pojistnou událost a tím pádem mu také pojišťovna zvedne částku pojistného na další období. „A to je velmi silný argument a motiv pro viníka z místa činu ujet,“ doplňuje.

Hledání svědka a důkazních materiálů
Taková situace je pak řešitelná svědectvím jiné osoby, která potvrdí značku vozidla, které škodu způsobilo. „Jako důkaz může také posloužit například kamerový záznam provozovatele parkoviště,“ vysvětluje analytik portálu ePojisteni.cz Ladislav Gruber a dodává: „Bez důkazů totiž policie nenajde pachatele a poškozený nemůže požadovat náhradu škody z povinného ručení viníka.“

Bez viníka je možné vzniklou škodu uhradit jedině z havarijního pojištění poškozeného vozidla. Nevýhodou v takovém případě je určitá výše spoluúčasti při jeho čerpání.

Rozpočtová metoda nebo plnění na fakturu
Pojistné plnění za vzniklou škodu mohou majitelé vozidel čerpat dvěma způsoby. A je pouze na nich, kterou si zvolí. Pohodlnější a jistější je plnění na fakturu, tedy proplacení nákladů na opravu vozidla po vystavení účtu z autorizovaného servisu.

Úhrada pojistného plnění rozpočtovou metodou nákladů může být v praxi sice o něco rychlejší, nevýhodou ale bývá, že předpokládané náklady nemusí vždy odpovídat realitě a za opravu vozidla pak jeho majitel doplatí část i z vlastní kapsy.

Zdroj: iDNES.cz